Historie SDH Čistá

Dámy a pánové, hasičky a hasiči, vážení hosté.

Dovolte mi, abych Vás z pověření výboru místního sboru dobrovolných hasičů seznámil s jeho 130.letou historií. Podkladem pro zpracování mi byla kronika hasičského sboru, ve které je podchycena činnost od jeho založení v r. 1877 a zápisky mých předchůdců. Sto třicet let v dějinách lidstva není jistě dlouhé období, ale v historii obce a jedné její organizace je to doba značně dlouhá. Když se probíráme zápisy o činnosti čisteckého hasičského sboru a současně dějinami obce ve stejném období, připadá nám každý rok jako kapitola v knize života. Činnost hasičského sboru je totiž úzce spjata s vývojem městečka Čisté a jejich dějiny se navzájem prolínají. Sbor dobrovolných hasičů svojí činností nejen ochraňoval životy a majetek občanů Čisté a širokého okolí před různými pohromami, ale současně vždy přispíval k bohatšímu životu v oblasti kultury a společenského života zejména v 19. století.

Druhá polovina předminulého století je označována jako doba českého obrození, které následovalo po revolučním roce 1848. Tento rok předurčil českému národu v tehdejším Rakousku-Uhersku další směr v jeho kulturním a společenském vývoji. To se projevilo hned v r. 1850. Toho roku bylo zastaveno působení vrchnostenských úřadů a místo panství byly zřízeny okresy. Současně byly zrušeny rychtářské úřady jmenované vrchností a byly nahrazeny volenými obecními úřady. Tím přestal existovat vrchnostenský úřad ve Chříči, který upíral Čisté stará práva měšťanská a městečko si mohlo zvolit ze svých obyvatel městské zastupitelstvo. Čistá byla začleněna do nového politického okresu Kralovického, kam spadalo i celé bývalé panství Chříčské. Politický okres Kralovický byl řízen okresním hejtmanem, od r. 1865 pak za účasti voleného okresního zastupitelstva.

Ovšem válka v roce 1866 zanechala stopy i v Čisté. Útrapy způsobilo pruské vojsko, které se utábořilo v Čisté. S vojskem přišla i cholera, která si vyžádala 13 mrtvých.

Již v r. 1870 se zde konal velký manifestační tábor lidu ze širokého okolí Kralovicka, Manětínska a Rakovnicka, na němž se manifestovala práva jazykové rovnosti na úřadech, vrácení pražské Karlovy univerzity českému národu a demokratický volební řád. Ve Strhané, kde se tábor konal, se shromáždilo na 14 tisíc lidí.
¨

Čistá, která měla v té době již přes 1500 obyvatel, se stávala stále více střediskem okolních vesnic, neboť měla již poštovní úřad (od r. 1864), který spojoval městečko se světem. Od r. 1848 měla Čistá i městského lékaře a od r. 1869 i lékárnu. Od r. 1867 zde byla občanská záložna a r. 1872 přibyl k právovárečnému pivovaru i parní akciový mlýn, který vedl správce Frída, otec básníka Jaroslava Vrchlického, jenž zde v létech 1872-75 pobýval.

Čistá nebyla jen zemědělskou obcí, ale byl tu i značný počet řemeslníků. Krom varhanářské rodiny Guthů to byli obuvníci, o jejichž počtu se říká, že byli v každém domě. Vedle obchodu obuví, který byl provozován hlavně na trzích, zde kvetl obchod s dobytkem. Čisteckým obyvatelům se nedařilo špatně, což mělo vliv i na populaci. Od r. 1875 byla v městečku otevřena čtyřtřídní škola. Učitelé se podíleli na rozvoji kulturního a společenského života, který se významně rozvíjel. Vedle divadelního spolku (od r. 1845), pěveckého souboru „Václav“ (od r. 1864) a spolku vojenských vysloužilců „Žižka“, zde byla řada cechů, ve kterých se sdružovali živnostníci. To již městečko dorůstalo k největšímu počtu obyvatel 1 735 osob, kterého dosáhlo v r. 1880.

Taková tedy byla situace v Čisté, kdy r. 1877 – právě před 130 léty – byl založen náš Sbor dobrovolných hasičů. Do roku 1877 chránila městečko před „červeným kohoutem“ pouze obsluha dvou obecních stříkaček, ale bez řádné organizace. Byli to dva muži, kteří za odměnu 10 zlatých ročně měli za povinnost udržovat stříkačky v řádném stavu a při požáru je řídit za pomoci občanů. Stříkačky byly nedostačující, neboť voda se do nich musela nalévat.

V okrese Kralovickém byl jako první sbor hasičů založen Sbor dobrovolných hasičů v Kralovicích, který se čisteckému stal vzorem. Dne 17. června 1877 se konala ustavující valná hromada za účasti 48 osob. Svolal ji přípravný výbor, sestávající se z bývalých členů městské rady, a to purkmistra Matěje Stanislava a radních Hynka Zábranského, Václava Tajbla a Josefa Böhma. Do konce roku měl sbor již 63 činných členů, ale jen částečně vyzbrojených. Ještě roku 1877 prodělal sbor křest ohněm, když se zúčastnil požáru stodoly rolníka Fraňka v Milíčově.

Nový sbor vyvíjel dobrou činnost a pravidelně dvakrát týdně pořádal cvičení. Měl již ustaven domácí řád, který byl přísně dodržován. Sbor se velmi rychle zapojil i do společenského života. Pořídil si smuteční prapor, 22. září se zúčastnil velkého veřejného cvičení v Kožlanech. Hlavním zájmem bylo získat novou stříkačku, stará byla již velmi opotřebovaná. To se podařilo sboru již 10. listopadu 1878, kdy přijal od městského výboru novou stříkačku, darovanou městečku pojišťovnou Slavia, u které se proti požáru pojistilo 120 občanů. Příštího roku 1879 zahajoval Sbor dobrovolných hasičů spolkovou činnost prvním plesem 2. ledna, hned po Novém roce. Jaká důležitost byla u čisteckého sboru věnována výcviku aktivních členů dosvědčuje školení, k němuž městská rada povolala v říjnu instruktora Jana Zíku z Plzně, který po 20 dní působil v Čisté za odměnu 40 zlatých. Tohoto roku 23. dubna umírá jeden ze zakladatelů sboru JUC. Vilém Bobisud. Při sčítání lidu, které se v r. 1880 konalo, mělo městečko Čistá 239 stavení a 1 735 obyvatel. V tomto roce musela vyjet hasičská stříkačka k několika požárům. Následujícího roku 1881 se stává čistecký sbor členem Hasičské jednoty rakovnické. Po tomto plodném období vypukla ve sboru krize. Cvičení i schůzí se účastní velmi malý počet členů, dokonce se začalo uvažovat o zrušení. Byla proto svolána zvláštní valná hromada, na níž byli pozváni i nečlenové a zástupci městečka a krizi se postupně podařilo utlumit.

Po opětovné konsolidaci byly v r. 1883 změněny a předloženy ke schválení nové stanovy. V tomto roce vyjížděl sbor k požárům celkem 3x. Situace po válce rusko-turecké nebyla nejlepší. Začíná se tvořit trojspolek Německa, Itálie a Rakouska-Uherska. Příštího roku 1884 se jednalo o zřízení Okresní hasičské jednoty Kralovické a za tím účelem byli svoláni zástupci hasičských spolků do Kožlan. Proto čistecký sbor 10. srpna vystoupil z Hasičské jednoty v Rakovníku. Toho roku v květnu byl sbor volán k velkému požáru do Kralovic, kde hořela celá jedna strana náměstí. Vyhořelo celkem 11 domů. Činnost sboru začíná opět stagnovat, což mělo za následek demisi výboru. Došlo k volbě nového výboru, bylo navrženo zrušit členské příspěvky pro činné členy a dát připojistit 40 členů sboru. Tato opatření přinesla oživení do činnosti a sbor si postupně vydobyl bývalý respekt. Byla provedena i výměna nové stříkačky a pro členy byl zakoupen pracovní stejnokroj. Opětovně sbor pořádal hasičský ples. Roku 1886 byly v kralovickém okrese již čtyři hasičské sbory – v Kožlanech, Kralovicích, Čisté a Plasích. V tomto roce zasahoval sbor u pěti požárů. Na konci 19. století začaly mizet v Čisté doškové a šindelové střechy, malá okna ve staveních se začala zvětšovat a vedle přízemních domů začaly vyrůstat i patrové. Hasiči a pěvecký sbor byli vedoucími složkami v kulturním a společenském životě na čistecku, byli významné i na Kralovicku.

Vážení přátelé, to s čím jsem vás doposud v širších souvislostech seznámil, bylo první desetiletí činnosti čisteckého hasičského sboru. Z těchto zápisů vyplývá, že i naši předchůdci se potýkali s těžkostmi. Sbor, který byl jeden z nejpočetnějších tehdy založených sborů se dostával do útlumu a později se opět vracel na vydobyté pozice. Procházíme-li dále záznamy v kronice, dočítáme se o dalších zásazích v létech 1887, 1888 a 1889 v Kožlanech, Hedčanech, Hrádecku, Břežanech, Nové Vsi a Křekovicích. V r. 1890 sbor zasahoval při lokalizaci požáru hostince Václava Kočky v Čisté. Téhož roku se konalo cvičení a Sjezd hasičských sborů ve Chříči, kterého se úspěšně účastnil i náš sbor. Roku 1891 dochází k volbě nového výboru a 9 členů se účastní ve dnech 15. a 16. srpna Sjezdu českého hasičstva v Praze. V roce 1893 prožívali členové čisteckého sboru další radostnou událost – k dvouproudé stříkačce dostali novou jednoproudou, která byla lehčí a těmito dvěma stříkačkami mohl sbor čelit i větším požárům. Tohoto roku přibyla v Čisté k dosavadním spolkům Tělovýchovná jednota Sokol, čímž se společenská činnost ještě více rozšířila. V létech 1894 – 96 se účastnil sbor veřejného cvičení a župního sjezdu v Kralovicích, pomáhal uhasit pouze jeden požár v Bělbožicích. Roku 1897 nastává v městečku neobvyklý ruch, neboť se začíná stavět železniční trať z Rakovníka do Mladotic, kterou stavěla italská firma. Měšťané a městské zastupitelstvo zakoupilo na její stavbu akcie za 21 000 zlatých. Současně se dostavěla silnice z Čisté do Bělbožic a Šípů. Roku 1898 u příležitosti 100. výročí narození Františka Palackého byla v Čisté uspořádána velká oslava za účasti všech spolků. V tomto roce byl sbor povolán ke čtyřem požárům, a to v Čisté, Kůzové, Zdeslavi a Břežanech.

V roce 1899 byla již druhým rokem v provozu Veřejná čítárna, kterou sbor pomáhal vybavovat. I toto svědčilo o rozvoji kulturního života v městečku. Dne 9. června 1899 byla slavnostně zahájena jízda vlaků po nové trati Rakovník – Mladotice. V létech 1900, 1901 sbor úspěšně pokračoval ve své činnosti. Postupně se blížilo čtvrtstoletí činnosti sboru. Oslava byla naplánována na 20. července. Od rána se do Čisté sjížděly hasičské sbory, celkem jich bylo 16. O 11. hodině purkmistr přivítal všechny přítomné. Po jeho řeči následoval plánovaný poplach a zdolání ohně. Poté se konalo defilé před hodnostáři. Po společném obědě byla valná hromada s proslovem starosty sboru, odpoledne zahradní koncert a večer taneční věneček. K jubileu byl vydán „Památník“, který sepsal řídící učitel Alois Guth. V tomto roce měl sbor 47 činných členů, 5 zakládajících a 53 přispívajících. V technice vlastnil 4 stříkačky, z toho 3 čtyřkolové a 1 ruční, ve výzbroji byl dvojkolový naviják, 300 metrů hadic a jiný hasící materiál.

Členství ve sboru bylo dobrovolné, ale být jeho členem si pokládal každý za čest. Členové pracovali a vystupovali vždy vzorně a obětavě a bylo tomu tak i při požáru domu v Kožlanech. V kronice jsou slova uznání, kterého se dostalo sboru od Městského úřadu v Kožlanech.
Činnost sboru úspěšně pokračovala a v roce 1904 se sbor usnáší vytvořit z dvanáctiletých chlapců hasičský dorost, který cvičil František Stanislav. Rok 1905 byl na činnost sboru skoupý, ale ve společenském životě se udály dvě významné události. První byl koncert houslového virtuosa prof. Ondříčka, který přilákal neobvyklý počet návštěvníků. Druhou, smutnou událostí, byla smrt obvodního lékaře a člena sboru MUDr. Vojtěcha Leiperta. V roce 1906 obdrželo 11 nejstarších členů sboru medaile za 25 let služby v hasičstvu přímo od císaře.
Sbor i nadále pokračuje úspěšně ve své činnosti. Blíží se však r. 1911 a v kronice je zapsáno: 20. srpna t.r. – 2 hodiny odpoledne uhodil blesk a požár, který vznikl, zničil 9 domků i s příslušenstvím na Pavískách. V tomto roce byly ještě další 2 požáry v Čisté , dále 1 ve Chříči a 1 v Kožlanech. Roku 1912-14 se činnost sboru dále prohlubuje, sbor se účastní různých slavností. 26. července 1914 vypukla 1. světová válka. Velká většina mladých členů sboru narukovala na frontu a museli nastoupit starší, aby činnost nezanikla.

Rok 1919 znamená opět vzestup činnosti, ve společnosti panuje radostná nálada v důsledku našeho osvobození se z 300leté poroby Rakousko-Uherské. Činnost sboru se opět konsoliduje, za padlé členy nastupuje nová mladá generace. V roce 1921 je za jednatele zvolen Jan Hotěk, který pak 44 a 1 roku vykonává funkci jednatele hasičského sboru v Čisté. Opět ožívá i společenská činnost, a tak jako v předválečném období, i nyní se znovu začínají konat hasičské plesy. Ubíhají další roky, v kronice se vrší zápisy o společenských akcích, zásazích u požárů atd.

V roce 1925 dochází k modernizaci technického vybavení. Sbor zakoupil novou stříkačku, ale nebylo dost peněz, tak byla vyhlášena veřejná sbírka. Stříkačka stála 42 000 Kč a sbírkami se vybralo 23 000 Kč. Ostatní byl dluh sboru, za který převzala záruku obec. V roce 1926 byly zahájeny přípravy na oslavy 50.let trvání hasičského sboru, bylo doporučeno vyznamenat 5 členů za padesátiletou činnost a 8 členů za čtyřicetiletou činnost ve sboru. Při vlastní oslavě bylo poprvé předvedeno velmi náročné cvičení se sekerami. V roce 1928 se konal v Praze sjezd, kterého se účastnilo 26 našich členů. V roce 1933 se začíná vážně jednat o výstavbě nové hasičské zbrojnice. Vybírá se stavební místo, připravují se plány. Jednání se však pro nesouhlas řady členů zastupitelstva protahují. Až v roce 1936 dochází ke shodě a místo pro stavbu hned vedle radnice je schválené. Na oslavy 60ti letého trvání v roce 1937 je nová zbrojnice slavnostně předána svému účelu. Přichází další světová válka a s ní okupace celé naší republiky. Z rozhodnutí říšských úřadů je jmenováno 12 členů, kteří se o techniku starali při zásazích.

Nastává rok 1945 – osvobození naší vlasti. Spolkový život se velmi rychle obnovuje a tak již 15. června se koná prvá výborová schůze po osvobození. Roku 1946 sbor přebírá dodávkové auto, které bylo ve zbrojnici uskladněno jako válečná kořist. Přichází rok 1948. Stát přebírá povinnost s vybavováním hasičských sborů. V roce 1949 dostává náš sbor automobilovou stříkačku AS16 typu Praga RN převodem od CO. Je doplněno i potřebné množství hadic a cvičných obleků. Automobilová stříkačka sloužila až do 70. let minulého století.

Přichází rok 1960 a s ním i delimitace okresů. Naše obec přechází z okresu Plasy do okresu Rakovník. I zde se ve sboru snaží udržet potřebnou aktivitu, aby při výjezdech bylo družstvo akceschopné. Úbytek starších členů je ale značný a mládí má jiné zájmy. Přesto se v technickém vybavení daří získávat další a lepší techniku. Sbor je vybaven autocisternou ASC16 – rovněž Praga RN, je provedena výměna stříkačky Smekal za dvoukolovou PP12 s kompletním vybavením. Čistecký sbor za období 1960-1977 zasahoval u řady požárů jak v Čisté, tak i okolí. Socializací vesnice dochází ke vzniku větších objektů jak v průmyslu, tak zemědělství. I při požárech jsou následné škody daleko větší. Dobrou metodou byly preventivní prohlídky, kde se dařilo odhalovat a následně odstraňovat závady, které mohly požár způsobit.

Rok 1977 byl ve znamení oslav 100. výročí založení sboru. Nejdůležitější však bylo, že se podařilo zastavit stagnaci a příchodem mladších členů do sboru se opět zvýšila aktivita. Nezanedbatelným byl i fakt, že při sboru pracoval kroužek „Mladý požárník“ pod obětavým vedením p. Zdeňka Houšky, takže o nástupce bylo opět postaráno. Bohužel odstěhováním pana Houšky do Velké Chmelištné došlo v práci s mládeží k útlumu, aktivitu se nedařilo udržet, takže v osmdesátých létech oddíl „Mladý požárník“ zanikl.
Náš sbor i nadále plnil funkci, pro kterou byl založen. Podílel se na likvidaci řady požárů, malých i velkých v obci Čistá i širokém okolí. 26. června 1990 obdržel sbor z CO Velvary požární vozidlo RTH 706.

Přichází období 90tých let, kdy po změně politického režimu v zemi dochází i u hasičů k návratu k původnímu názvu „Sbor dobrovolných hasičů“. V této době se sbor začíná opět silně aktivizovat, a to především zásluhou mladších členů, kteří početně obsazují výjezdy k požárům i cvičení několikrát do roka. Pomáhali likvidovat požáry, zvláště pak v suchém letním období. Nejvíce bylo lesních požárů. V tomto období má sbor kolem 60 členů.

S příchodem demokracie se však začal množit i počet krádeží kulturních památek, což postihlo i náš sbor. Ze skříňky na průčelí hasičské zbrojnice zmizela jedné noci soška sv. Floriána – patrona hasičů, která na svém místě přečkala dvě světové války i různé režimy. Nová soška byla zpět osazena při příležitosti oslav 120. výročí v roce 1997.

Vlastní oslavy začaly dopoledne v kulturním domě valnou hromadou, na které p. Václav Lomička seznámil přítomné s historií sboru za 120 let. Při této příležitosti řada členů obdržela medaile a vyznamenání. Za 10 let činnosti Jan Stanislav, Zbyněk Lauber, Luboš Plincner. Za 20 let činnosti Jindra Lauberová, Adolf Stárek, Vlastimila Hotěk, Pavel Hotěk, Jiří Votroubek st., věrnostní medaili za 50 let převzal p. Rudolf Kožíšek, medaili za příkladnou práci p. Zdeněk Wittmann, Antonín Rusý, Václav Vopat st., Rudolf Plocek, Milan Gregor, Jaroslav Štiller, Václav Lexa, Václav Kožíšek, Václav Vopat ml., Pavel Tintěra, Karel Brychta a Karel Štětina. Vyznamenání předával p. Josef Majer, předseda okrsku a p. Havlíček, zástupce okresního svazu dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. Od nadřízených orgánů převzal starosta p. Vlastimil Hotěk Čestné uznání pro Sbor dobrovolných hasičů Čistá udělené u příležitosti 120. výročí založení. Zakončení schůze provedl starosta obce p. Vladimír Jäger. Poté následoval společný oběd a odchod k hasičské zbrojnici, kde proběhlo kladení věnců k památníku obětí světových válek a slavnostní odhalení nové sošky sv. Floriána. Od zbrojnice se přítomní přesunuli na fotbalové hřiště, kde byl připraven další program. Byla zde vystavena historická hasičská technika, profesionální hasiči z Rakovníka předvedli novou techniku a likvidaci ropných havárií, dále následovala soutěž v požárním útoku s následujícím pořadím: 5. místo – Buček, 4. místo – Břežany, 3. místo – Všesulov, 2. místo – Hadačka a vítězství patřilo domácím hasičům z Čisté.

A přichází zatím poslední desetiletí naší historie. Hned následující rok po oslavách dochází opět k masivnímu omlazení sboru. Bylo přijato 10 nových členů, většinou rok narození 1975 – 1978. V tomto roce jsme se však rozloučili i s dlouholetým členem p. Rudolfem Plockem. Sbor zasahoval u 2 požárů a účastnil se dvou soutěží. Sbor je zařazen do kategorie JPO III, na požádání HZS Rakovník je povinen vyjíždět i mimo svůj územní obvod. V oblasti technického vybavení je zakoupena radiostanice do vozidla RTH 706, pokračovalo se i v nákupu hadic z prostředků obce. Byla zakoupena za 30 tisíc Kč starší, ale funkční dvoukolová stříkačka.

V roce 1999 odchází navždy z našich řad dlouholetý člen p. Karel Brychta nejstarší. Nově přijati byli dva členové. Sbor zasahoval u dvou požárů ve Lhotě a Kočkově mlýně. Zúčastnili jsme se soutěže v požárním sportu ve Zdeslavi, prováděli jsme zásobování vodou veřejného tábořiště. Technicky byl sbor dovybaven dvěma radiostanicemi za 16 900,– Kč a dvěma svítilnami za 3 560,– Kč. Funkcionáři se pravidelně účastnili školení velitelů, obsluhy radiostanic i rozhodčích pro soutěže v požárním sportu. U příležitosti oslav 100. výročí železnice technika sboru zásobovala vodou projíždějící parní lokomotivy.

Rok 2000 ukončil 20. století a před naším sborem otevřel novou éru nového století. I v tomto roce se do sboru hlásí noví členové ve věku kolem 25 let. Bylo přijato 7 nových mladých členů. Bohužel naše řady opustili i dlouholetí členové p. František Kondelík a Jaroslav Šafránek. Práce sboru se soustředila na prověřovací a taktická cvičení, účastnili jsme se řady soutěží, umístění na předních místech však chyběla. Sbor zasahoval u požárů lesa u Holubího vrchu, kde byl terén na zásah náročný a kromě našeho sboru zde byly i sbory z Jesenice, Kolešovic, Chrášťan, 2 vozy HZS Rakovník a zasahovalo i letadlo z Plaského letiště. Další výjezd byl k požáru stodoly v Břežanské bráně, ten však byl malého rozsahu. Třetí výjezd byl k požáru skládky na Holubím vrchu. Naši funkcionáři se účastnili i shromáždění delegátů rakovnického okresu v Krupé, kde do funkce starosty Okresního sboru hasičů byl opět zvolen p. Štěpán Kejla. Neopomněli jsme ani doplňovat vybavení zbrojnice. Z prostředků obce a dotace byl zakoupen hliníkový výsuvný žebřík za 16 500,– Kč.
I do nového století jsme si předsevzali, že budeme udržovat tradici čisteckého masopustu, který pořádáme bez přerušení více jak 40 roků. Když se zmiňuji o oblasti kultury, je třeba vzpomenout i na pořádání hasičských plesů, které v minulosti byly ctí sboru. Tradici jsme se snažili obnovit v létech 1979-1984, bohužel se uskutečnilo pouze 5 plesů. Stálo by za zvážení, zda nová generace, která v těchto létech přichází do řad hasičů by tradici plesů neobnovila.

V roce 2001 jsou přijati další dva mladí členové, řady opustil pan Rudolf Kožíšek. Členská základna má 67 členů. Výbor pracoval ve stálém složení, doplněn o aktivní hasiče z řad členské základny. Sbor vyjížděl v tomto roce k požáru lakovny p. Zdeňka Mertla, k požáru kolny u Vožehova rybníka. Při těchto zásazích se ukázalo, jaké hodnoty se nechají zachránit včasným dojezdem. Účastnili jsme se ve Zdeslavi 1. kola požárního sportu, kde jsme obsadili 1. místo. Ve druhém kole v Lužné jsme byli na 6. – 7. místě z 13 startujících. V Jesenici na soutěži ve stříkání historickou technikou jsme byli čtvrtí.

Rok 2002 se zapsal do historie celé naší republiky rozsáhlými povodněmi, které zasáhly zhruba 2/3 území. I náš sbor se podílel na likvidaci škod. Pomáhali jsme vyčistit několik zatopených sklepů v Čisté a na požadavek HZS Rakovník byla ve dnech 1. – 2. 9. vyslána s technikou 6 členná skupina ve složení Antonín Lauber, Tomáš Vopata, Jiří Čebiš, Petr Vopat, Tomáš Brychta a Jan Čech do Zbraslavi a Lahovic u Prahy na čerpání rozlité vody z Vltavy. Soutěžní činnost se každoročně soustředí na pořádání 1. kola v požárním sportu, kterou pořádáme pravidelně vždy 1. sobotu v květnu. Naše družstvo obsadilo opět 1. místo a vybojovalo postup do okresního kola. Od MÚ Zbraslav obdržel sbor děkovný dopis za zásah při povodních. Technika byla doplněna o zařízení KANGO, které slouží k dálkovému vyhlašování poplachu s přenosem na mobily členů zásahové jednotky. Sbor se rozrostl o 3 nové členy, zemřel p. Zdeněk Wittmann.

Rok 2003 a 2004 byl ve znamení přijetí dalších mladých členů. V oblasti soutěžní činnosti pořádáme tradiční 1. kolo požárního sportu na Bouberláku u Zdeslavi, zúčastnili jsme se dalších 7 soutěží se střídavými úspěchy, např. v Žihli, Novém Strašecí, Kožlanech apod. Sbor zasahoval v těchto 2 létech u sedmi požárů. Do SDH Zavidov odešel p. Josef Šantora. V oblasti údržby se podařilo získat dotaci na opravu hasičské zbrojnice ve výši 180 000,– Kč, druhou část ve stejné výši investovala obec. Opravila se střecha, okapy, osadila se nová okna a vybudovalo sociální zařízení v 1. patře budovy. Na úseku techniky bylo z dotace zakoupeno plovoucí čerpadlo za 39 000,– Kč a hadice s kádí na vodu za dalších 30 000,– Kč. Začala se upravovat i soutěžní stříkačka PS-12 pro potřeby požárního sportu. V roce 2004 končilo stávajícímu výboru funkční období – došlo k omlazení i na postech ve výboru sboru. Mladí, kteří zhruba před pěti léty do sboru nastoupili, se velmi dobře zapracovali a převzali i funkce ve vedení sboru.

Na valné hromadě v začátku roku 2005 byl nový výbor zvolen a ukázalo se, že to byla dobrá volba. V tomto období dochází k založení družstva žen. I v péči o mládež se daří po řadě let ustavit kolektiv mladých hasičů z řad dětí základní školy. Vedením byl pověřen pan Vlastimil Schuh. Sbor zasahoval u tří požárů, provedl pět technických pomocí, převážně čerpání studní. I noví členové výboru se aktivně účastnili školení velitelů, velitelů družstev a strojníků a školení vedoucích kolektivu mládeže. V oblasti techniky došlo k dalšímu nákupu zásahových obleků v počtu 4 kusů, 4 párů obuvi k oblekům a 4 kusů přileb za částku 130 000,– Kč. Byla zakoupena i dětská sada pro požární sport v hodnotě 7 000,– Kč. Pro ilustraci bohaté činnosti uvedu ještě výčet a umístění na soutěžích: 2. 4. Kožlany – 3.místo, 7. 5. Zdeslav – 1. místo družstvo A, 1.místo ženy, 7. místo muži B, 11. 6. Kožlany – 1. místo muži, 1. místo ženy, 18. 6. Jesenice – Koňky 4. místo, 9. 7. V.Chmelištná – 1. místo muži A, 2. místo muži B, 1. místo ženy, děti vystoupily s ukázkou, 10. 9. Zavidov – 1. místo muži, 3. místo děti, 24. 9. Chrášťany – 8. místo (1. místo z okresních sborů).

Aktivita z předcházejícího období se přenesla i do roku 2006. Z mladých členů je možné bez problému postavit dvě soutěžní družstva mužů, i u žen je možnost zástupu. Rovněž hasičský potěr má dostatečnou členskou základnu. Co se týká členské základny, stinnou stránkou bylo úmrtí pana Václava Lomičky. Nás sbor v roce 2006 zasahoval celkem u 11 požárů. Jednalo se většinou o polní a lesní požáry. Raritou byl 27. červenec, kdy jsme vyjížděli těsně po skončení jednoho zásahu hned k druhému. Společně jsme se také podíleli s HZS Rakovník na hašení rodinného domu p. Rusňáka v Šípech. Technický pokrok se nezastavil ani v tomto roce. Zásahové družstvo bylo vybaveno dýchací technikou pro zdolávání složitějších zásahů. Všichni se přihlásili ke zkouškám, podstoupili povinné lékařské vyšetření a závěrečné zkoušky úspěšně vykonali. Pokračovalo i vzdělávání velitelů a strojníků. Družstva dospělých se účastnila celkem 7 soutěží, odkud muži přivezli dvě prvá, tři druhá, jedno třetí a jedno čtvrté místo, ženy absolvovaly 3 soutěže s umístěním 1x první, 1x druhé a 1x sedmé.

Vysoká aktivita celého sboru pokračovala i v letošním roce. Bohužel ani výjezdů k požárům neubylo. Do dnešního dne má zásahové družstvo na svém kontě 9 výjezdů. Členové sboru se podíleli i na další akci, kterou bylo pálení čarodějnic. Zde při velmi suchém období vykonávali požární dozor. Na oslavě Dne dětí předvedli ukázku zásahu. I v soutěžích byla družstva úspěšná.. Medailová žeň se úspěšně rozrostla. Z těchto soutěží přivezli muži tři prvá, jedno druhé a jedno šesté místo. Potěšující bylo 1. místo z Malých Přílep, kam jsme zavítali poprvé a porazili všech devatenáct soutěžních družstev. Ženy obsadily dvě druhá pořadí.

Z uvedeného výčtu si každý sám může udělat obrázek o aktivitě členů našeho sboru. Podobně jsme přistoupili i k přípravám na pořádání našich oslav 130. výročí založení. Již od března se scházel přípravný výbor, který pořad oslav skládal jako velkou mozaiku. Nemálo času zabralo i shánění financí a další věci. Jak se nám to povedlo, budete moci posoudit dnes, Vy všichni. Samozřejmě, že se pochlubíme i novým praporem, který zafinancovala Obec Čistá. Pro dokreslení bych ještě uvedl, že sbor má v současné době 16 dětí – mladých hasičů, členů mužů je 63 a žen je zaevidováno celkem 10!

Vážení přátelé, jistěže jsem nemohl obsáhnout všechny události, které jsou spjaty s činností našeho sboru za celou dobu existence. Bylo toho mnohem víc. Podrobněji jsem se snažil přiblížit okamžik vzniku a atmosféru ve společnosti kolem roku 1877. Detailněji jsou rovněž popsány i poslední roky, aby bylo možné posoudit, jak si členové sboru před 130 léty i dnes počínali, jak se snažili, aby Sbor dobrovolných hasičů v Čisté vzkvétal. Doufám, že Vás procházka historií zaujala a že se všichni společně postaráme o to, aby činnost našeho sboru byla všemi kladně hodnocena i nadále.

Děkuji Vám všem za Vaši pozornost.